František Roman Dragoun je autorem rozsáhlého výtvarného díla, které je prodchnuto jeho životním optimismem a hlubokým humanismem. I díky těmto kvalitám obdržel za svou celoživotní tvorbu, jíž zasvětil více než půl století, mnohá významná ocenění. Dragoun nezanechal odkaz pouze v podobě svých pláten, ale významně se angažoval i v regionálním uměleckém životě. Působil jako rádce a neformální učitel pro celou generaci mladších výtvarných umělců, kteří se soustředili v Písku a okolí. Mezi jeho žáky patřili například Roman Kubička, Jiří Řeřicha, Dalibor Říhánek, Jan Novotný, Radek Pilař a Petr Brukner. Díky svému laskavému, ale náročnému přístupu byl pro ně morálním i tvůrčím vzorem. Základem Dragounova uměleckého přístupu byla programová věrnost realismu. Výtvarná forma jeho práce nikdy nepřekročila hranice reálně vnímané skutečnosti. Ačkoliv Dragoun vnímal turbulence na poválečné výtvarné scéně a formální umělecké výboje avantgardních protagonistů, vědomě je nesledoval ani do své tvorby nezařazoval. Zůstal tak pevně zakotvený v klasických hodnotách portrétní a krajinářské malby.